Proplachování uší ve stínu chrámů

Den 69
Pakse -> Savanakhet

Než jsem se vydal na sever, potřeboval jsem si ještě vyřešit jeden problém. Protože mě už opravdu dlouho nepřestávalo zaléhat pravé ucho, rozhodl jsem se konečně navštívit nemocnici. Před branou jsem si koupil pár koláčků a s plnou pusou směle následoval babičku na vozíčku do prvních dveří, které jsem našel. Personál na mě samozřejmě hloupě koukal a tak jsem za doprovodného blábolení (ono by to bylo asi úplně jedno, co bych řekl a v jakém jazyce) ukázal na ucho. Byl jsem tedy přesměrován do vedlejší budovy.

img_0265

Akorát mi nikdo neřekl, o kolik budov se mám posunout, takže z vedlejší budovy jsem byl přesměrován znovu. V další budově jsem nemohl najít žádné doktory a tak jsem jí prošel až do další,  odkud mě zase poslali do té předchozí. Naštěstí se tam už někdo mezitím objevil a mohl jsem se tedy pohodlně usadit do křesla s opěrkou na hlavu zasazenou příjemně mezi lopatkami. Počkal jsem si pár chvil, nechal si propláchnout ucho vodou, vyčistit vatou a nakonec předepsat kapky. To vše za úctyhodných 15 Kč.

img_0278

Po návštěvě jsem se však stále nemohl vydat na sever, protože jsem si musel prohlédnout chrám Wat Chumpasak z dob Angkorské říše. Rozkládající se v několika segmentech na kopci asi 30 km jižně od Pakse, poskytl velmi kvalitní rozhled a odpočinkovou procházku. Rozsahem se však nemohl rovnat chrámům v Kambodži. Odškrtl jsem si tedy poslední místo, které jsem chtěl v jižním Laosu vidět a vyjel konečně severním směrem.

img_0280

Neměl jsem jako obvykle ani ponětí, kam vlastně jedu, a tak jsem si na milnících přečetl, že v rozumné vzdálenosti se nachází Savannakhet. Po konzultaci s Lonely Planet se ukázalo, že by se mělo jednat o příjemné městečko se zachovalým centrem z dob francouzské okupace. Ale asi nejsem dostatečně architektonicky vzdělán, abych to mohl opravdu ocenit.

Při hledání ubytování jsem projížděl okolo několika hotýlků a v jednom z nich uviděl čtyři motorky zjevně vietnamského původu. Musel jsem se tedy samozřejmě přivtěřit a po chvíli jsem se i seznámil jezdectvem. Jelikož jeli ze severu na jih, vyměnili jsme spoustu užitečných rad a informací, ugrilovali si trochu masa a poté, co jsem někde ztratil klíč a musel tedy získat náhradní od služby, jsem si nakonec i užil příjemně opilý spánek.

Napsat komentář