Site icon Van Tuch

Vientiane – hlavní město pohody

Den 78, 79
Vientiane

Na takovouhle rutinu bych si mohl rychle zvyknout. Ke snídani francouzské pečivo a vynikající kapučíno, k obědu některou z místních specialit a k večeři výběr z grilu u pomalu protékajícího mekongu obklopeného mladými lidmi popíjejícími pivko. Přes den nějaká práce, trochu turistiky, projížďky na motorce a Geocaching.

Stačilo vyjet jen kousek z centra a najednou jsem byl opět uprostřed vesniček a blátivých cest. Hledání kešky bez mapy pouze se znalostí vzdálenosti se ukázalo ve spleti uliček jako docela
zábavné vyplnění půlky odpoledne a když jsem objevil krabičku se zápisníkem hned vedle příjemné kavárny, neodolal jsem další denní kávě. Kavárna byla spojena s vydavatelstvím a asi byla docela známá mezi cizinci, kteří zde dlouhodobě žijí. Na chvíli jsem se zapovídal s paní, která měla zřejmě prsty ve zdejší mezinárodní politice a přišla něco řešit s majitelkou.

Po pár dnech jsem na hotelu potkal slečnu z ostrova Mauricius a i když jsem původně měl v plánu svůj pobyt už ukončit, rozhodl jsem se pro její indické oči zůstat o den déle. Skočili jsme na oběd a večer s velkou skupinkou Couch Surferů na večeři, takže jsem si zase po pár dnech užil společnost lidí a ne jen počítače. Když jsme večer šli sednout s pivkem v ruce k řece, absolutně jsem neprotestoval – trochu odpočinku se mi už opravdu hodilo a pořádně jsem si nabil své cestovní baterky. Mohl jsm s poklidem vyrazit na cestu na sever a eventuélně až do Vietnamu, kam jsem si mimochodem ve Vientiane vyřídil vízum.

Exit mobile version