Nacionalistická cesta k Oudomxay

Den 84
Luang Prabang -> Oudomxay

Včerejší den mě nezanechal zrovna při plné síle a mé původní plány na ranní pozorování mníchů při jejich procházení městem a sbírání jídla do žebracích mís se rozplynuly v bezesném spánku. Chtěl jsem se v obchodě zeptat, na kolik by mě přišla nová převodovka a řetěz a jak už to tak bývá, odešel jsem bez obojího, ale s novými nálepkami – země, které jsem projel a překvapivě i Česká Republika.

Čekal mě další den v sedle a cesta až do Oduoxay, nebo tak jsem si to aspoň původně představoval. Už můj výjezd nebyl zrovna na čas a cesta hornatým terénem nebyla opět z  nejrychlejších. Občas byla přerušovaná bahnitými a kamennými úseky a tak jsem si zase a opět krásně skrášlil jak motorku, tak obuv. Výhledy na hory připomínající krajinu Nového Zélandu mi to ale vynahradily. Západ slunce krajině na kráse ještě přidal, ale zároveň přidal i mi pár starostí. Měl jsem před sebou ještě dlouhou cestu a přední světlo mi nesvítilo o nic líp než v minulosti.

Snažil jsem se co nejdéle jet za světla, takže jsem ignoroval přicházející zimu. Nakonec jsem se přioblékal v naprosté tmě za zvuků smějících se dětí v několika domcích minivesničky v horách. Osamocen uprostřed ničeho jsem se ale necítil zrovna nejbezpečněji a byl jsem rád, když jsem znovu roztočil kola. Pomalu jsem se sunul z kopce za roztáčení motoru naprázdno, abych si trochu
posvítil. Když už jsem myslel, že jsem konečně tam, poslali mě ještě dalších deset kilometrů, což už se dalo jakž takž zvládnout. Město samotné se nakonec ukázalo být o dost větším, než jsem předpokládal a před večeří jsem tak měl možnost využít místních služeb pečených palačinek s banánem, takže jsem si krásně nabil baterky do dalšího motorkářského dne.

Napsat komentář