Jedeme autobusem, cestou lemovanou mrtvými květy Agáve. Stoupáme a klesáme nekonečnými serpentínami a v dáli se přes vrcholky hor převalují zrovna odpařená mračna oblak. A já místním otvírám a zavírám dveře od hajzlíku s nápisem „SOLO URINARIO“.
Nabloggoval(a) Marek
Skoro třicetiletý programátor na volné noze a rádoby cestovatel, který není nikde doma a nikde cizí. Zobrazit další články od Marek